Od: |
Michal Skrbek |
Komu: |
čtenářům ardf.cz |
Předmět: |
Budulínek a deset lišek - Akademické mistrovství ČR 2013 v Polesí u Rynoltic |
Datum: |
12. - 13. 10. 2013 |
Klub technických sportů Technické University Liberec uspořádal letošní mistrovství v podmanivém terénu Lužických hor, na mapě Hadí stezka. K dispozici byly svahy s bizarními věžemi křídových pískovců a lesy v podzimních barvách, Liberečtí zajistili realizační tým a techniku.
Sešli jsme se o sobotním poledni v Penzionu U Budulínka v Polesí a společně poobědvali. Účast současných a bývalých akademiků byla nad ubytovací kapacitu Budulínka. Tak se stalo, že pořadatelé i někteří bývalí přespali v docházkové či dojezdové vzdálenosti.
Naše ubytování v soukromí bylo pikantní. Nás šest (mimochodem rodičů celkem jedenácti dětí) se octlo v rodinném domě starších manželů. Procházeli jsme jim mezi kuchyní a obývákem, myli se v jejich koupelně a sušili si boty u jejich krbu (než to zjistili). Každý náš počin byl nějak přímo či bokem odsouzen (nezavřené dveře, mokré ponožky, špatně odložené věci, chybné zdravení, pozdní příchod z restaurace…). Docela jsme si to užili.
Nejprve jsme ovšem vyrazili na trať dvoumetru. Startovalo se poměrně dlouho. Díky tomu včas dorazili někteří opozdilci a nakonec byla sepsána i startovní listina. Pokyny sepsány nebyly. Samotná trať byla postavena pečlivě. Mapa je hodně kopcovitá a startovalo se dole. V první relaci jsem tak zjistil asi toto: jednička dopředu, dvojka dozadu, trojka přímo vzhůru. Kdovíjak to neměřilo, ale všem se to nějak podařilo. Pravidla přišla zkrátka absencí elektronického ražení. Osobně mi nechybělo, na rozdíl od jakéhokoli ražení v cíli. Nejrychlejší byl Myslivec.
Nejlepší borci byli po zásluze vyhlášeni a odměněni iontovými nápoji Konrád. Následovalo přátelské posezení U Budulínka. Akademické mistrovství se vyznačuje nadprůměrně družnou atmosférou večera. Nebylo tomu jinak ani letos.
V neděli jsme si přivstali na start osmdesátky. Organizace byla opět neformální. Po prohýřené noci panovala na silnici v prostoru startu trochu ospalá atmosféra. Jistě ji zaznamenali i řidiči, kteří se tudy snažili projet. Málokdo po startu naladil jedničku. Zato dvojka číhala hned za kolečkem. I následující trojka byla dobře slyšitelná. A co víc, od trojky už byla slyšet jednička… Pánská čtyřka byla důmyslně uprostřed mapy a měla se brát po trojce. Protože ale byla, podobně jako jednička, zoufale slabá, většina z nás si pro ni vyšplhala až při postupu na cíl. Dámy zatím čtyřku elegantně oběhly. Náročný terén a nevyrovnaný výkon vysílačů udělal z osmdesátky obtížný závod. Opravdu se povedl snad jen Brožíkovi.
Z cíle to bylo k Budulínkovi jen pár kroků. Vyhlásili jsme se, poděkovali si a rozjeli se. Akademické mistrovství bylo krásné. Za rok na shledanou na Akademickém mistrovství 2014.