Češi ovládli Jurassic cup

Češi si podmanili Polsko. I tak by mohl znít titulek, popisující úspěch Čechů na mezinárodních třídenních závodech Jurassc cup 2010, který se konal o uplynulém víkendu v polském Zlotem Potoce. Spíše kratší tratě v pěkném krasovém terénu, teplé počasí a výlety do nádherného okolí, to vše si užívali účastníci reprezentační akce s pořadovým číslem 8. Oproti Kievske Vesně se tým poněkud rozšířil. O cenná umístění odjelo k naším severním sousedům bojovat 20 českých reprezentantů různých věkových kategorií. Téměř polovinu české výpravy tvořily mladé pušky z pardubického oddílu.

Polské silnice, bezohledné kamiony, časté semafory, které nás povětšinou vítaly červenou barvou. Tak by se dala popsat cesta do dějiště závodů, na kterou česká výprava vyrazila ve čtvrtečních odpoledních hodinách. Zejména kvůli dopravním zdržením jsme program příjezdového dne stihli takřka na poslední chvíli. Vše ovšem proběhlo dle plánu, trénink rádií odhalil trochu slabší polské vysílače, večeře zaplnila po dlouhé cestě prázdné žaludky a nechyběla ani taktická týmová porada před prvním závodním dnem.

Pro první etapu pořadatelé zvolili závod v pásmu 3,5 MHz. Mapa formátu A4 a pouze mírně zvlněný terén bez výraznějších hustníků dával znát, že závod bude velmi rychlý. Vítězné časy ve většině kategorií sahaly až pod hranici 40 minut. V našich krajích bychom zřejmě na podobných prostorech uspořádali pouze krátkou trať, avšak díky faktu, že většina polských závodníků se pohybovala hluboko za hranicí minut padesáti, se tato nedokonalost dala pořadatelům odpustit. K naší velké radosti mezi ně ovšem nepatřili závodníci čeští. Naopak potvrdili skutečnou „osmdesátkovou „ velmoc, když brali první místa v dospělých i juniorských kategorích, ke kterým se navíc přidala i druhá, resp. třetí místa.

Jak jsou Češi známí svými skvělými osmdesátkami, tak pásmo opačné v nich stále budí někdy trochu přebytečný respekt. Mapa prostorově ještě menší než v den předchozí, i když o něco zelenější , přesto nedávala najevo, že by se jednalo o opravdu výživnou klasiku. Trať na naše zvyklosti opět trochu kratší, přesto ne tak výrazně jako den předchozí, neskýtala žádné větší záludnosti. I v tomto závodě se na stupně vítězů v kategoriích s českými zástupci jen těžko kdo probojoval. Češi snad trochu potvrdili, že přízvisko špatných „dvoumetristů“ jim patří trochu neprávem. Za skvělé výkony nás Andrej odměnil opravdu vydařeným výletem do nedaleké krasové oblasti s množstvím jeskynních systémů. S trochou respektu se část týmu do jednoho z nich dokonce podívala. Padesátimetrový skalní tunel, kde po stranách zbývalo opravdu jen pár centimetrů, nakonec prolezlo 9 statečných.

Poslední den byl na programu šampionát Polska ve foxoringu. Na ten se naše výprava obzvlášt těšila a očekávala velká vítězství. Vichřicí pokácené stromy na cestách, kontroly mimo kolečka, nerozmotané antény vysílačů, různě silné kontroly se stejným kódováním, to vše bylo přívlastkem mistrovského závodu. I takové závody je třeba umět běhat. A Češi opět potrvdili, že takové závody běhat a vyhrávat dokážou. Česká vlajka v nedělním odpoledni zavlála na stupních celkem desetkrát, a to i přesto, že samotné výkony zřejmě zůstaly u většiny z nás za vlastním očekáváním.

Co říci závěrem? Snad už jen shrnutí: Bajecznie bractwo, kapitalnie sportowe rezultaty, fajnie doznanie. Do widzenia w przyszłym roku ciezsyme sie znowu.

Výsledkovou bilanci Čechů najdete zde (PDF).

<Pavla Horová, Michaela Gomzyk Omová>

Kromě úspěšného běhání jsme absolvovali několik sportovně poznávacích výletů

<MŠ>