Akáda'12 je za náma

Meteorologové slibovali na ten víkend krásné počasí, a tak účastníky akademického mistrovství vítala po ránu hluboká mlha vyvolávající patřičné obavy. Rozhledna Veselice - Podvrší nedaleko Blanska a ubytovna kousek pod ní byly dějištěm té velké události. Nefalšovaná ubytovna jak ze "zlatejch osmdesátejch," k předzávodnímu obědu rizoto sušenka a už je čas oficiálně zahájit soutěž. Nechybí hymna a nakonec i slunce prorazí skrz to mlíko. Ale to už šupity na start a hurá na dvoumetr. Chce se říct, že je to již tradicí, že na závodech pořádaných Vlčí smečkou startuje i hlavní rozhodčí a stavitel trati - rozhodně nás to nemůže zaskočit - narozdíl od nádherného podzimního počasí a totálně neměřících lišek. Trať byla relativně krátká, startovní koridory zvláštní, čtyři z pěti kontrol docela blízko u sebe a to také možná působilo největší problémy. Na každý pád řada polimitníků byla docela slušná, ale našlo se i pár tvrďáků a tvrďaček, kteří se srdnatě vzepřeli svému osudu a doběhli pár vteřinek pod dvě hodiny.

Po závodě rychle vyběhnout na rozhlednu, kde večerní slunce ve vybarvených lesích navozuje idylku úspěšných závodů. S červenající oblohou kontrolujeme ve zprávách červenou v senátu, abychom se záhy ocitli ve zbytečné hádce s bývalým vojákem a výčepním v jedné osobě. Efekt se záhy znásobuje díky peprnému gulášku, po kterém se udělá opravdu pěkná žízeň, a tak se některým klíčovým aktérům podařilo docela slušně se písknout. Nebo spíš bouchnout? Bum! BumBum! Třináct?

Atmosféru osmdesátejch krásně dokresluje ranní páreček před osmdesátkou, po kterém se trousíme mlhou na start. Díky mírně odloženému startu se stačí obloha protrhat a tak se zdá, že nás čeká další krásný podzimní. A taky že ano. Koridory tentokrát de facto totožné, pořadí variantní, trať na první pohled nezáludná, ale zdání občas klame - viz mezičasy... Doběh do cíle už všichni znají ze včerejška. Stejně jako předchozí den ovládnou obě dámské kategorie obě Matulové, akademikům zase vévodí Kuba Lněnička, i když na osmdesátce už zdaleka ne tak přesvědčivě jako na dvoumetru.

Udělá se teplíčko a tak dojde na sezení na zahrádce proložené výborným řízečkem a nekonečné čekání na vyhlášení. Někdo natiskl málo diplomů - jako bych to nedávno někde slyšel. Ale konec dobrý, všechno dobré, diplomy jsou rozdány, gaudeamus zahrán, stipendia přidělena, můžeme valit domů. Tak snad zase za rok!

Výsledky + mezičas + mapy (PDF).