ME news – Dějství čtvrté – osmdesátka (pro nejsilnější kategorie)

Uwaga lisy!

"...it's a sad moment..." říkal někdo na slavnostním zakončení šampionátu, ale o tom později...

Ráno jako každé jiné, grupy se tentokráte opravdu prohodili, takže Češi tentokráte mohli spát déle. Vzhledem k tomu, že dle předpovědi mělo pršet, to bylo docela příjemné. Nakonec sprchlo jen krátce někdy kolem půl třetí, kdy už byl závod téměř u konce. Ale zpět k ránu. K nevelkému překvapení jsme se vrátili na místo činu, do Duszniki-Zdrój. Start v údolí, cíl opět u biatlonu, osmdesátka docela OK, dvoumetr by snad ušel, kdyby měřil. Ačkoliv tentokráte naplánoval stavitel kontroly o trochu víš (ovšem některé obsluhy se jeho záměru značně bránily - ze šesti kontrol, které jsem navštívil, byla jen jedna na stavitelem určeném místě a jednu jsem na takové místo stačil přesunout), ale když někdo kotlík je, tak i kotlíkem zůstane, a tak některé kontroly byly nalezitelné jen velice obtížně.

Výsledek je jednoduchý, na dvoumetru spousta závodníků po limitě či bez lišek, v kategorii zralých matek byly jen dvě úspěšné řešitelky (sic!) a z nich byla ta druhá Blanka (super! konečně může Jíťa s klidem postoupit do "vyšší" kategorie) – nutno podotknout, že braly všechno. Chlapi opět potvrdili Čechy jako velmoc, když vyžrali všechny individuální medaile, duo Šimáček se nechalo předběhnout Rusem, za což pikali i stříbrem ve družstvech. Pardubandy se seřadily pěkně za sebe, bohužel až od třetího místa – ale na zlato v družstvech to stačilo. A mohli bychom pokračovat – prostě sukces!

Závěr dne provázeli zmatky kolem programu, kdy se vyhlášení posunulo z podvečera na pozdní večer, konkrétně po večeři, což znamenalo asi o půl desáté (jak ideální pro diváky). Hymny byly tentokráte celé a o to to bylo delší. Jak řekl kdosi v projevu na konci vyhlášení – "je to smutný okamžik!" což byla rozhodně pravda, a zejména bylo smutné, že bylo půl dvanácté. Následuje hamfest bez hamfestu a disko.

"Končíme, balíme, jdeme domů!" Znáte to ze závodů, že jo? I my končíme a je čas to trochu zhodnotit. Jednoznačně kladně lze hodnotit design, zajímavé byly online přihlášky a hlavně online nasazování. Informace v hotelové TV – opět zajímavá myšlenka, škoda, že v ní je doteď předpověď na sobotu a trénink foxoringu – hosti po nás se asi budou divit. V podávání informací se zařadili do standardu, tj. slabota. Dodržení časového harmonogramu – až se dohodneme kterého vlastně, tak bude možno soudit, viz také předchozí bod. Často to působilo, že pořadatelé vymýšlejí věci na poslední chvíli. Vlastní závody trpěly nevhodným výběrem terénu a asi nezkušeností stavitele s ním, i když asi mu nemůžeme zazlívat, že ty dvoumetrový lišky neměřily ani na kopcích... Korunu tomu nasadilo půlnoční vyhlášení a ranní hamfest. No co se dá dělat. Myslím tedy, že celkově nám pořadatelé ukázali několik cest kudy ne, ale na druhou stranu přišli i s některými zajímavými nápady, které by to chtělo podržet v paměti. Tak snad příště, anebo snad 2015 v Mariánských lázních? Co se asi o nás bude psát třeba na ruském webu?

<ba>