Akáda je za námi!

Nestandardní. Tak by se dala označit letošní akáda...

Nestandardně jsme se (a to již po třech letech) vrátili do stejného penzionu.

Nestandardní mapa — tedy spíše nestandardně (rozuměj nerovnoměrně) zmapovaná mapa uměla (alespoň některé, rozuměj mne) závodníky potrápit (i když indicie, jako byla absence barvy v severní části mapy, byla zjevná).

Nestandardní počet akademiků — letos jsme byli značně pod stav, bývalých akademiků bylo víc než studentů a studentů bylo sakra málo.

Nestandardní ražení (na jedničkovou soutěž) do pohříchu promáčených kartiček.

Nestandardní diplomy, u kterých absenci písmenka přijala moderní dyslektická společnost bez uzardění.

Nestandardně poklidný večer byl zakončen menší blicí aférkou na jednom z pokojů — zjevně daň za konzumaci salmiaku — tak nevím, jestli se sem ještě jednou vrátíme...

Nestandardní dresy obléklo několik závodníků na druhý závod.

Nestandardně málo vyhlášených studentů vydrželo na nedělní vyhlášení.

Zbývá už jen standardní dík libereckým za akádu — myslím, že bude na co vzpomínat.

<ba>