.: WYAC'19 očima dorostenek :.

Výsledky české výpravy jsou známé a zveřejněné, počet medailí a statistika účasti také. Nezbývá nic jiného než se seznámit se zážitky naší mládeže. Přečtěte si článek o výjezdu na na MS, aneb co na Ukrajině zaujalo naše dorostenky Věrku, Kristýnu, Báru a Johanku:

---

WYAC 2019 – Ukrajina očima dorostenek

(Věra S., Kristýna B., Barbora J., Johana K.)

Den 1

Letos se Mistrovství světa žáků a dorostů uskutečnilo v malebném ukrajinském městečku Vinnytsia na řece Bug. Naše výprava probíhala následovně: 29.6. v sobotu jsme v ranních hodinách vyrazili ze všech koutů republiky do Olomouce k parkovišti u nákupního centra Olympia, ze kterého jsme se po obědě vypravili třemi auty na dlouhou cestu. Cestou jsme samozřejmě neopomínali přestávky, abychom si naše končetiny řádně prokrvili. Čím východněji jsme se ubírali, tím se zhoršovala kvalita odpočívadel. Nakonec jsme se po pár hodinách hrůzy a beznaděje dostali přes polsko-ukrajinské hranice. S údivem jsme pozorovali okolní krajinu nebo jsme spali.

Den 2

Konečně jsme okolo sedmé hodiny ranní dorazili do Vinnytsie. První dojmy z ubytování byly plné překvapení, protože hotel jen vzdáleně připomínal obrázky z bulletinu, ale jistá podoba by se tu našla. Pokoje jsme měli ve druhém patře a spali jsme po jednom až po třech. Většinou se skládali z jedné ložnice a menší koupelny s dezinfikovanou toaletou. Jen co jsme si věci odložili na pokoje, čekala nás první ukrajinská snídaně. Nejobdivuhodnější položkou byl neškodně vypadající nápoj, vyhlížející jako čaj či jablečný džus. Takzvaná "uzba" zamávala téměř se všemi. Později nám bylo vysvětleno, že se jedná o jakýsi ovocný nápoj připravovaný metodou uzení. Takže pokud bychom si odmysleli velmi specifickou vůni kouře, mohla by se uzba za džus považovat. Slováci tento nápoj nazývali tekutý salám. Našli se mezi námi i příznivci tohoto nápoje. Tento nápoj nám pak dávali téměř ke každému pokrmu. Snídaně byla formou švédských stolů a nemohla chybět rýže, těstoviny, či míchaná vejce. Po snídani jsme se odebrali k dopolednímu šlofíku po vyčerpávající cestě. Po probuzení jsme se cítili lehce dezorientovaně, protože jsme šli rovnou na oběd. Oběd se vždy skládaly z předkrmu ve formě zeleninového salátu. Pak následovala polévka, vždy boršč nebo zeleninová. Hlavní chod byl vždy smažená ryba s bramborami a koprem nebo s rýží. Po obědě následoval trénink přijímačů na obě pásma. Probíhal v nedalekém parku a měli jsme možnost si vše hezky ozkoušet. Zde jsme poprvé spatřili naše soupeře z Číny a byli jsme z nich celkem načatý. Cestou tam i zpátky jsme si trošku prohlédli město. Večeře se vždy skládala ze zeleninového salátu, pak následoval kuřecí špíz opět s bramborami a koprem nebo s rýží. Pak byly většinou muffiny. Na slavnostním zahájení jsme viděli video s až neuvěřitelně krásnými záběry Vinnytsie. Na uvítání vystoupily tři dámy v krojích, které nám předvedly polyfonní zpěv. Následovalo vystoupení dětí, které nám zatančily tanec, nejspíše typický pro Ukrajinu. Objevovaly se zde prvky jako výskoky a pohyby v dřepu. Umělecký blok zakončili dva akrobati s dechberoucím číslem. Pak jsme udělali pár fotek. Měli jsme informační schůzi. Například na našem pokoji se večerní zábava skládala z ukrajinské televize, na které jsme poslouchali ukrajinské hity a připravovaly jsme se na zítřejší den.

Den 3

Snídaně byla stejná jako předchozí den, čili formou švédských stolů. Pak tedy probíhal klasický závod na pásmu 3.5 MHz. Výsledky jsou již známy - byl to náš nejpovedenější závod. Po obědě jsme měli v podstatě volné odpoledne, a tak jsme nemarnili časem a vyrazili jsme do města. Hodnou chvíli jsme strávili v bance při výměně eur za ukrajinské hřivny. Pak jsme šli do místního nákupního centra, kde jsme stejně nejvíc času strávili v obchodě s potravinami. Pak následovala opět večeře, schůze a slavnostní vyhlášení výsledků. Náš večer byl opět naplněn ukrajinskou muzikou.

Den 4

Dnes nás čekal sprint na 3.5 MHz. Samozřejmě po snídani, která se opět skládala ze švédských stolů. Výsledky již taky známe - kromě Johanky a holek čtrnáctek jsme „dostali po čuni“. Dnes jsme po obědě měli exkurzi v podobě plavby na lodi po řece Bug. Užili jsme si to a myslím, že jsme spatřili pravou tvář Ukrajiny. Po večeři následovalo vyhlášení. Jelikož na minulém vyhlášení došlo ke zmatkům při předávání cen, v rychlosti byly ceny za včerejší závod dodatečně předány dnes. Pak jsme se konečně vydali na největší říční fontánu. Ze začátku z fontány pouze stříkala voda, později se připojila muzika a zážitek byl zakončen laserovou šou. Kromě barevných laserů byla na fontánu promítána i pohádka Malý princ. Zážitek rozhodně stál za to.

Den 5

Dneska byl dvoumetr, na který jsme se těšili, protože měří dobře až výborně. Výsledky již také znáte. Po obědě jsme měli chvíli volna, a tak většina z nás opět vyrazila do města. Nejlepší byl asi obchod se sladkostmi, které se nabíraly na váhu. Po schůzi byla večeře, která opět nepřekvapila. A po vyhlášení očekávaný hamfest, na který jsme se dlouho těšili a náležitě jsme si ho užili.

Den 6

Okolo páté hodiny ranní jsme vyrazili na zpáteční cestu do České republiky. Na cestu jsme obdrželi snídaňový balíček, skládající se ze sýru, salámu, vajíčka, okurky, rajčete, chleba a řízku. Cestou jsme se zastavili u památníku padlých českých vojáků (bitvy československých legií u Zborova). Po několika dalších hodinách hrůzy a beznaděje se nám přes hranice (i přesto že jsme museli kompletně vyskládat auta) povedlo propašovat řízky od snídaně, tak jsme měli radost. V Čechách při poslední zastávce u McDonald's jsme se se slzami v očích rozloučili, protože jsme se už museli rozdělit.